uvodka cinohra 1100x175 past

Švábová Monika

 

Monika Švábová nastoupila do plzeňské činohry hned po absolutoriu pražské DAMU v roce 1968. V té době měla už za sebou zkušenosti z provozu profesionálního divadla, kdy jako studentka hostovala v Divadle Na zábradlí v Kafkově procesu a v Macourkově Hře na Zuzanku. V Plzni vytvořila za 46 let svého angažmá 145 postav. Patří k těm členům plzeňské činohry, kteří se výrazně podílejí na uměleckém profilu tělesa. Ani v hereckých začátcích nebyly její doménou postavy naivek nebo postav lineárních. Od samého začátku vytvořila velké postavy shakespearovského repertoáru (Julie v Romeovi a Julii, Desdemona v Othelovi, Jessica v Kupci benátském, Viola ve Večeru tříkrálovém). Mnohý titul byl nasazen právě proto, aby v něm herečka mohla prokázat své mistrovství (Marie v Parádním pokoji, Pavla v Toulavém koni, Jill v Motýlech, Doňa Rosita ve stejnojmenné hře, Arkadinová v Rackovi, Blanche v Tramvaji do stanice Touha, Eleonora ve Lvovi v zimě). Když Miroslav Horníček v Plzni pohostinsky režíroval Slaměný klobouk, rozpoznal hereččinu kreativnost a napsal pro ni postavu inteligentní, provokativní a současně tajemné dívky v komedii Setkání s Veronikou. Spolu pak toto úspěšné představení pro dva herce hráli několik sezon. Další autor, který píše role přímo pro Moniku Švábovou je Antonín Procházka. Spojuje je chytrý humor, schopnost komediantské nadsázky i schopnost sebepoznání. Monice Švábové je vlastní i intelektuální humor balancující na pomezí tragedie. Taková je Markýza de Merteuil v Nebezpečných vztazích, která si z pomsty za vlastní nenaplněný život s krutostí pohrává s city těch, kteří jí důvěřují.
K velkým dramatickým postavám posledního období patří Claire v Návštěvě staré dámy, Mary v Cestě dlouhým dnem do noci, Raněvská ve Višňovém sadu, Irena v Odcházení, Gertruda v Hamletovi.
Nádhernou rolí, ve které může naplno rozvinout své citlivé herectví, je Violet Westová ve hře Srpen v zemi indiánů. Dosavadní život se jí rozpadá, ale ona s urputnou vehemencí prosazuje dominantní postavení v rodině. Na venek krutá a zraňující, ale uvnitř osamělá a zraněná. Všechny herecké polohy této rozporuplné dramatické postavy zvládá Monika Švábová s dechberoucí bravurou.