Antonín Procházka

Pochází z hudební rodiny, jeho otec byl klavíristou a dirigentem Hanácké filharmonie. Po maturitě na střední ekonomické škole byl přijat na DAMU, kterou absolvoval rolí Klubka ve Snu noci svatojánské. Poté v roce 1977 nastoupil do angažmá v DJKT.

Příležitost projevit smysl pro tragikomické a oscilovat mezi směšným a bolestným s prostou zranitelností mu poskytla role Hrmy v Ostře sledovaných vlacích i postava Mozarta v Shafferově Amadeovi. Vynikající výkon podal také jako Ligurio v Mandragoře, Fistula v Pokoušení, sluha Jakub v dramatizaci Jakub a jeho pán nebo Kočkarev v Ženitbě. Dále ztvárnil například postavu abbé Rocha v Rozmarném létu či dramatika Antona Pavloviče v Čechovovi na Jaltě. Tesknotou, ale i odhodláním ke smíření naplnil postavu Šaška v Králi Learovi a Jana Dítěte v dramatizaci Obsluhoval jsem anglického krále. Do portrétu zlomeného panovníka Karla IX. v inscenaci Královna Margot přidal ještě rezignující zklamání a vytvořil tak postavu hluboce dojemnou svými zraněními i tragikomickou ve své snaze prosadit se uprostřed mocenských bojů svých příbuzných.

Kromě hereckých schopností je Antonín Procházka vybaven i autorským talentem. Pro činohru DJKT dosud vytvořil devět komedií (např. Klíče na neděli, S tvojí dcerou ne,Vraždy a něžnosti, Věrní abonenti), jejichž tématem je nejčastěji krize středního věku spojená s různými manželskými trojúhelníky a touhou po změně a dobrodružství; v poslední době se v jeho textech objevují i politické a společenskokritické motivy (Přes přísný zákaz dotýká se sněhu, Celebrity s.r.o., Jednotka intenzivní lásky a nejnověji Zácpa). Napsal také čtyři hudební komedie, inscenované souborem operety DJKT, a hru Muzikvariát pro Divadlo Miroslava Horníčka. Své hry Procházka většinou sám s úspěchem režíruje.

Dlouhodobě spolupracuje s televizními stanicemi i filmovými produkcemi a je také osobitým moderátorem.