Nejprve vystudovala kamenosochařství na Střední průmyslové škole kamenické v Hořicích v Podkrkonoší. Následovalo studium scénografie na pražské DAMU, kde absolvovala v roce 1984. První angažmá získala ve Státním divadle v Ústí nad Labem, od roku 1999 pracuje na volné noze. Kostýmy navrhla pro celou řadu divadel v Čechách, ale také ve Finsku, Norsku, Polsku a Bulharsku, do roku 2012 pod příjmením Svobodová. Často a ráda spolupracuje i s Divadlem J. K. Tyla v Plzni, kde krom řady baletů a oper „oblékla“ také operety Ptáčník či Hraběnka Marica a muzikály Jeptišky, Šumař na střeše, Šakalí léta, Cikáni jdou do nebe, Juno a Avos či Bonnie & Clyde. Jako kostýmní výtvarnice se podílela i na legendárních Les Misérables (Bídníci) v roce 1992 v Praze.
Nejen Mozart nebo Rossini patří k mistrům komické opery své doby! Domenico Cimarosa, skladatel spjatý s italskou Neapolí, psal většinu života právě v žánru opery buffa. Jeho Tajné manželství mělo premiéru roku 1792, nedlouho po Mozartově smrti, právě ve Vídni za přítomnosti císaře Leopolda II. více
Jméno skladatele Zdeňka Lukáše je odnepaměti spjato s Plzní, kde dlouhodobě působil jako rozhlasový redaktor, sbormistr a hudební skladatel. Zdejší prostředí mělo na jeho uměleckou tvorbu zásadní vliv. Bez nadsázky lze říci, že se jedná o nejhranějšího skladatele 2. poloviny 20. století spojeného s naším městem. více
Baletní představení na Nové scéně hledí na svět očima dítěte předtím, než se stalo dospělým. Pohledem autora, jehož princ otevřel své srdce právě před osmdesáti lety, v době válečné krutovlády. více
Veselá vdova byla prvním vskutku světovým Lehárovým úspěchem. Bez nadsázky lze říci, že každé hudební číslo v této operetě je malý hudební skvost. Za všechny jmenujme píseň Hany Glawari o víle Vilje nebo píseň Danila o jeho hýření v nočním podniku U Maxima. více
