Noc bláznů

70. léta, Austrálie, psychiatrická léčebna. Klienti mladší i starší, s nejpodivuhodnějšími diagnózami projeví zájem o terapii divadlem. Ta má být první samostatnou prací mladého režiséra, sympatického nadšence. Proti němu se ale ihned postaví pacient Roy, který urputně prosazuje inscenování Mozartovy opery „Cosi fan tutte" - bez ohledu na to, že někteří z účastníků terapie nedokáží ani pořádně promluvit. „Já mířím ke hvězdám. Kdo mi to může vyčítat?" ptá se Roy a vyjadřuje tak, s vypětím až heroickým, svou touhu dotknout se krásy, uskutečnit své sny, najít štěstí. Úsilí překročit vlastní omezení, v situaci jakkoli obtížné, i potřeba spolupráce, založené na důvěře a vzájemné úctě, to jsou hlavní témata této jemné tragikomedie.