Tereza Vydarená

Jak ses dostala k divadelnímu lektorství?

Náhodou a jsem za tu náhodu moc ráda. Ale asi to bylo vzhledem k mojí povaze nevyhnutelné.

Proč tě baví práce s publikem?

Je to pro mě výzva – snažit se nacítit na skupinu a naladit se na ni, předat jí energii a pak ji dostat nazpátek. A taky jsem na rozdíl od herců ráda za interakci, společné tvoření a sdílení. Ráda potkávám různé lidi a dělá mi radost slyšet jejich nápady a interpretace divadelních tvarů. Nejradši hledám tu hranici mezi uměním a lidmi, tu diskusi, která na této hranici vzniká.

Kdyby ses mohla naučit jednu divadelní profesi lusknutím prstu, která by to byla?

Operní zpěv a balet. Chtěla bych se ladně pohybovat prostorem a u toho zpívat árie. Protože tyhle dvě věci dělám nejradši doma při vaření. :)

Kdybys mohla na jeden večer vyměnit svoji práci za jakoukoli divadelní profesi, kam bys zamířila?

Do osvětlovačské kabiny. Tam podle mě vzniká kouzlo pohybem prstu.

Kdybys dostala na jeden den klíče od celého divadla, kde bys strávila nejvíc času?

Asi bych ležela na jevišti a nic nedělala.

Kdyby právě začínalo představení o tvém životě, jaké upozornění by mělo zaznít před začátkem?

Držte si klobouky!

Co tě zaručeně pobaví nebo rozesměje?

Dobrý černý humor! S nadsázkou a zesměšňováním běžných věcí a situací se prodírám všedními starostmi každý den.

O čem dokážeš mluvit hodiny a hodiny?

O všem možném, ale nejradši rozčíleně debatuji a rozhazuji rukama.

Jakou drobností se ti dá spolehlivě zlepšit den?

Lidskou laskavostí. Maličkostmi, jako je podání spadlé věci v tramvaji, podržení dveří, úsměv od někoho neznámého nebo kousek čokolády.