Andrew Lloyd Webber

Zájem o hudbu a divadlo projevoval už od samého dětství, není proto divu, že kvůli hudební kariéře opustil i studia na Oxfordu. K tomuto rozhodnutí napomohlo setkání s textařem Timem Ricem, které dalo postupně vzniknout muzikálům The Likes of Us (Ti, podobní nám, 1965), Joseph and the Amazing Technicolor Dreamcoat (Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, 1968), Jesus Christ Superstar (1970) a Evita (1978). V této době vytvořil Lloyd Webber bez Rice též nepříliš úspěšný titul Jeeves (1974). Vedle komponování muzikálů psal i hudbu vážnou, například pro svého bratra Juliana složil několik violoncellových skladeb (Variations, 1978), pro svoji druhou manželku Sarah Brightman a jejího kolegu Plácida Dominga napsal Requiem (1985). Těžištěm jeho tvorby však zůstaly muzikály – komorní Tell Me on a Sunday (Líp se loučí v neděli, 1980), veleúspěšné Cats (Kočky, 1981), rodinný muzikál o vláčcích Starlight Express (1984) nebo nejúspěšnější muzikál všech dob The Phantom of the Opera (Fantom Opery). Následoval romantický muzikál Aspects of Love (Podoby lásky, 1989), dramatický příběh z hollywoodského prostředí Sunset Boulevard (1993), napínavý Whistle Down the Wind (Pískání po větru, 1998), politicko-společensky laděný The Beautiful Game (Báječná hra, 2000), detektivní The Woman in White (Žena v bílém, 2004), volné pokračování Fantoma Opery s názvem Love Never Dies (Láska nikdy neumírá, 2010) a také Stephen Ward (2013) o jednom z největších britských politických skandálů 20. století. Na jaře 2011 se v Londýně uskutečnila premiéra jeho a Riceovy divadelní adaptace známého hudebního filmu The Wizard of Oz (Čaroděj ze země Oz). Prozatím poslední Lloyd Webberův muzikál School of Rock (Škola rocku, 2015) podle stejnojmenného filmu byl s úspěchem uveden jak na newyorské Broadwayi, tak v londýnském West Endu. Andrew Lloyd Webber je vlastníkem produkční společnosti The Really Useful Group, jejímž prostřednictvím mimo jiné vlastní a spravuje šest londýnských divadel. Během kariéry obdržel mnoho ocenění, mimo jiné filmového Oscara, televizní Emmy, několik divadelních cen Olivier i Tony, hudební Grammy a řadu dalších. V roce 1992 jej královna Alžběta II. povýšila za zásluhy v oblasti umění do rytířského stavu a v roce 1997 jej dokonce jmenovala lordem.