Slavnostní koncert k Roku české hudby

Vrcholem programu bylo uvedení Smetanovy nedokončené opery Viola, jejíž libreto na motivy Shakespearovy komedie Večer tříkrálový vytvořila výjimečná česká libretistka Eliška Krásnohorská. „Smetanova Viola vybočuje z jeho operního díla jak hudbou, tak i námětem, který je vzat ze světové literatury a je na hony vzdálen důvěrně známým smetanovským látkám, vycházejícím z české současnosti, historie i mytologie. To, že právě tato opera zůstala nedokončena, se zdá být až symbolické. Narušovala by homogenitu skladatelova programově českého operního odkazu,“ vysvětluje dramaturg souboru opery Vojtěch Frank.

Libreto Elišky Krásnohorské později využil skladatel Karel Weis a roku 1892 uvedl svou Violu na prknech Národního divadla. „V Divadle J. K. Tyla se Weisova a pravděpodobně ani Smetanova Viola nikdy nehrála, toto uvedení je tedy opravdu unikátní příležitostí se s tímto podivuhodným a netypickým Smetanovým dílem naživo setkat,“ upozorňuje ředitel divadla Martin Otava.

Úvodem koncertu rozezní sál Nové scény efektní a technicky náročná koncertní árie Bella mia fiamma, addio (Sbohem, můj krásný plameni) v podání sólistky opery, držitelky Ceny Thálie Ivany Veberové. Slavnou skladbu napsal geniální rakouský komponista Wolfgang Amadeus Mozart pro věhlasnou sopranistku Josefínu Duškovou.

Dále se diváci mohou těšit na Dusíkův koncert pro klavír a orchestr. Jan Ladislav Dusík se narodil v Čáslavi, ale většinu života strávil mimo českou kotlinu. Působil v Nizozemí, v Německu, ve Francii a v Anglii a proslavil se jako virtuóz ve hře na klavír a na skleněnou harmoniku, nástroj s charakteristickým „nadpozemským“ zvukem těšící se dobové oblibě. Dusík své současníky oslňoval nejen svou virtuozitou, ale také svým kompozičním stylem, který v mnoha směrech předběhl svou dobu.

V programu se objeví také tvorba Stanislava Sudy, jenž zasvětil Čechám konkrétně Plzni celý svůj život. „Dokonce všechny jeho opery se dočkaly premiéry právě v plzeňském divadle,“ dodává Vojtěch Frank. Na koncertě zazní předehra k opeře Lešetínský kovář, která byla později uvedena v Brně i v Praze.

Program koncertu proloží dva melodramy na slova Jana Nerudy. První z nich je z dílny průkopníka české hudební moderny a dlouholetého šéfa opery Národního divadla v Praze Otakara Ostrčila, který hudebně zpracoval báseň o rytíři Palečkovi ze slavné sbírky Balady a romance. Baladu českou op. 8 z roku 1905 přednese Monika Švábová. Z téže Nerudovy sbírky pochází i Romance o Karlu IV., kterou v podobě melodramu od Otakara Jeremiáše diváci uslyší v podání ředitele divadla Martina Otavy.

Název koncertu – V hudbě život Čechů – jsou slova Bedřicha Smetany, která vyřkl 16. května 1868 při poklepání na základní kámen Národního divadla a vyjádřil tím důležitost hudební kultury v českém obrozeneckém hnutí.