CS

Radovan Lipus

Významný český divadelní, televizní a rozhlasový režisér Radovan Lipus se narodil v roce 1966 v Těšínském knížectví. V roce 1984 absolvoval nejvýchodnější české gymnázium na světě – v Třinci. V letech 1984-86 byl posluchačem oboru Teorie kultury na Filosofické fakultě University Palackého v Olomouci. Mezi lety 1985 až 1990 byl pravidelným prázdninovým průvodcem na hradě Roštejně a na zámku Humprecht. Od roku 1986 studoval na pražské DAMU na katedře činoherní režie a dramaturgie u prof. Jaroslava Vostrého a Ladislava Vymětala. V posledním ročníku na částečný úvazek pracoval jako asistent režie a lektor dramaturgie v Činoherním klubu. Absolvoval v roce 1991.

Od roku 1992 do června 2008 pracoval jako kmenový režisér činohry Národního divadla moravskoslezského v Ostravě (dříve Státní divadlo Ostrava), v němž připravil více než třicítku inscenací (K. Čapek: Věc Makropulos, E. Rostand: Cyrano de Bergeracu, F. Hrubín: Romance pro křídlovku, J. Anouilh: Dámský orchestr, J. Zeyer: Radúz a Mahulena, A. de Musset: S láskou nejsou žádné žerty, J. R. Tolkien: Hobit, A. Jirásek: Lucerna, F. Šrámek: Stříbrný vítr, Molière: Lakomec, P. Turrini: Klasik v pornoshopu, A. Hellstenius: Elling a Kjell a mnohé další). Od září 2008 do července 2010 byl kmenovým režisérem Švandova divadla v Praze (Lermontovova Maškaráda, Turgeněvův Měsíc na vsi, Schnitzlerův Casanova v lázních). Nyní je režisérem ve svobodném povolání.

Hostoval v mnoha divadlech v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku, z nichž jmenujme jen některé: Národní divadlo Praha (Stoppardova Arkádie), Národní divadlo Brno (Kvapilova Princezna Pampeliška, Hra o Janáčkovi L. Kundery, Stoppardův Leopoldstadt), Divadlo na Vinohradech (Vrátila se jednou v noci E. Rovnera, Šrámkův Plačící satyr, Neffovy Sňatky z rozumu, Scheinpflugové Český román, ), Městská divadla pražská (Wildův Ideální manžel, Atkinsonové Ostatní světy, Máraiovo Dobrodružství), Klicperovo divadlo Hradec Králové (Dykův Krysař, Ibsenova Paní z moře, inscenace dle poesie V. Havla Zpěvy šílence nebo Malá čarodějnice T. Pěkného), Slovácké divadlo v Uherském Hradišti (Austenové Pýcha a předsudek, Lagronové Křídlo, Denní dům, noční dům O. Tokarczuk a R. Putzlacher, Marivauxovo Falešné našeptávání), Východočeské divadlo Pardubice (A. Schnitzler: Duše – krajina širá, R. Bean: Až na věky, L. Lagronová: Jako břitva), Moravské divadlo Olomouc (Goethův a Vostrého Clavijo), Těšínské divadlo Český Těšín (muzikál Těšínské niebo), ostravské Divadlo loutek, Komorní scénu Aréna v Ostravě, košické Studio Jorik, pražskou Violu nebo plzeňskou Alfu.

Je autorem a režisérem úspěšného televizního projektu Šumná města (66 dílů), na kterém je scenáristicky spolupodepsán s architektem Davidem Vávrou a návazného cyklu Šumné stopy, sledujícího osudy českých architektů ve světě. Vyučoval na FF Ostravské univerzity, na pražské DAMU byl v roce 2005 promován s titulem PhD., byl vědeckovýzkumným pracovníkem Centra základního výzkumu AMU v Praze (2005 – 2011) a v současnosti působí na Katedře teorie a kritiky. Publikuje poesii, prózu, eseje, fejetony, ale také odborné knihy, jako je jeho Scénologie Ostravy (2006). Je autorem úspěšného projektu Ostravské příchody (knižně 2011) mapujícího kořeny Ostravy (oral history), který vznikl na podporu kandidatury Ostravy na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Dlouhodobě autorsky a režijně spolupracuje s Českým rozhlasem. Kromě toho je Radovan Lipus aktivní kavárenský povaleč – pasivní modřínový obaleč.

Ačkoli je Radovan Lipus velkým divadelním světoběžníkem, v Divadle J. K. Tyla v Plzni pracuje poprvé až v letošním roce 2021.