Veselé paničky windsorské

Nadčasová díla anglického dramatika Williama Shakespeara se i po čtyřista letech od svého vzniku stále objevují na světových jevištích. Mnohokrát podle nich vznikly i opery, balety a muzikály. Není proto divu, že jedna z jeho nejúspěšnějších komedií Veselé paničky windsorské byla také několikrát zhudebněna jako opera. Ze všech zpracování se do dnešních dnů udržela na repertoáru dvě – opera Nicolaiova z roku 1849 a opera GiuseppaVerdiho, jehož Falstaff v roce 1893 uzavřel skladatelovu operní tvorbu.

Postava rytíře Falstaffa se u Shakespeara objevila poprvé v jeho hře Jindřich IV. v roce 1596 a říká se, že právě na přání královny Alžběty napsal Shakespeare hru Veselé paničky windsorské, kde je Falstaff hlavním hrdinou.

Nicolaiova opera je psána ve formě singspielu, tedy hry se zpěvy, a je jednou z mála, které, z toho množství děl napsaných v 19. století, zůstaly dodnes na repertoáru. Popularita této opery je založena především na divadelně vtipném a působivém ději a výborně napsané hudbě, která výstižně charakterizuje dějové situace. Veselé paničky windsorské patří k těm operám, při nichž se divák opravdu pobaví.

Poslední inscenace měla v Plzni premiéru 24. června 1989. Operu uvedeme v českém překladu.