Pohřbené dítě

Od té doby hra ze světových ani českých jevišť nikdy nezmizela. Odehrává se na americkém venkově v blíže neurčené současnosti. V popředí na první pohled stojí generační výměna na rodinné farmě. Ale podstatnější je odhalování toho, co je (v rodině) všechno skryto, tajemství postupně vyvěrají na povrch. Shepardovi šlo o hru angažovanou, ale i zábavnou, a o záměrně hrubý pohled na nefungující systém rodinných frustrací a vztahů, ze kterých se vytratila úcta, láska i tolerance. Potemnělost negativistického obrazu pak podtrhují i některé drasticky naturalistické detaily. Základ podivné, od světa izolované rodiny tvoří rodičovský pár – Dodge, který svým sarkasmem terorizuje okolí, a racionální Halie, pravá vládkyně rodu, která se ale ze schůzky s místním farářem dokáže vrátit ovíněná a až druhý den ráno. Společnou domácnost s nimi sdílejí synové Tilden a Bradley, oběma je přes čtyřicet, oba jsou nějak poznamenaní. Tilden je poraženec (jeho přečin však není jmenován) a Bradley jednonohý invalida. Pro rodiče jakoby ani jeden z nich neměl cenu, hrdinou pro ně je zemřelý syn Anselm. Vysvětlením aktuálního stavu věcí je rodinná historie. Kromě idealizovaného Anselma skrývá ještě tabuizované tajemství mrtvého dítěte. Téma, o kterém se nemluví, ne doma, natož před cizími. Ti nejsou vítáni za žádných okolností. Ve hře však dojde i k doznání se k činu, a tedy k očistě od hříchů, k níž celá hra směřuje. Kraj je očištěn deštěm a na poli s hrobem mrtvého dítěte nakonec zavládne krásná úroda.

Shepard byl ve své tvorbě hodně ovlivněný alternativní kulturou 60. let. Jeho hry vytvářejí nový, dá se říci rušivý pohled na Ameriku, Shepard je jiný svým humorem, satirou i zvláštním jazykem. Jeho hrdinové jsou většinou bezcílně putující osamělci, bezvýchodně uvězněni mezi minulostí a zmechanizovanou přítomností. Nejinak lze hovořit právě o námi uváděném Pohřbeném dítěti, které mělo premiéru už v roce 1978 v Magic Theater v San Franciscu (v němž byl Shepard dvorním autorem) a už v říjnu následujícího roku se hrálo v New Yorku v divadle Theater for New York City. V roce 1995 autor Pohřbené dítě přepracoval pro Brooks Atkinson Theater. Úspěšná inscenace, jejímž režisérem byl Gary Sinise, získala v roce 1996 pět nominací na Cenu Tony.