×

Oznámení

There was a problem rendering your image gallery. Please make sure that the folder you are using in the Simple Image Gallery Pro plugin tags exists and contains valid image files. The plugin could not locate the folder: media/k2/galleries/2824

uvodka muzikal 1100x245

středa, 06 září 2017 09:47

Výtvarník Zahrady divů o tvorbě pro DJKT

Dave Benson u divadla začínal v 15 letech jako „štychař“ (osvětlovač) třítýdenní produkce muzikálu Hot Stuff v Oldham Coliseum Theatre v Anglii. 

V 16 letech předčasně opustil dvouletý kurz divadelní techniky, aby se stal nejmladším stage managerem (inspicientem) v Anglii ve slavném Blue Box Theatre by the Lake v Keswicku. První profesionální výpravy vytvořil pro letní sezónu sedmi muzikálů v Gaiety Theatre na Isle of Man. Během svého působení na oddělení Performing Arts na Oldham College vedl studentské práce a zároveň vytvořil i scénu pro Cabaret a No More Sitting on the Old School Bench. Studenty učil nejen jak scény navrhnout, ale i jak je vyrobit. Založil značku Dave Benson Design, díky níž získal možnost pracovat na stovkách míst po celém Spojeném království, Irsku, a dokonce i v multimilionářském kasinu v Malajsii.

Navrhl a realizoval scény pro desítky divadelních inscenací, například Threads nebo britskou premiéru muzikálu Titanic, the Musical. V České republice vytvořil scény pro inscenace Můj romantický příběh v brněnském Buranteatru, Bohéma 1914 – zima, jaro v Divadle na Orlí, muzikály Mladý Frankenstein a Let snů Lili v Městském divadle Brno a zatím naposledy Kiss Me, Kate (Kačenko, pusu!) v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. V Plzni se tedy představí poprvé.

Ačkoliv se v poslední době věnuje zejména divadelní scénografii, stále spolupracuje s filmem a televizí, nejčastěji s prestižní televizní společností BBC. Zároveň se s velkou radostí i nadále věnuje studentům v rámci svých kurzů na Manchester University i dalších vysokých školách. 

Na jaký styl výpravy se mohou diváci Zahrady divů těšit?

Vždy se snažím, aby byli diváci výpravou upoutáni, aby je vtáhla až na jeviště. Rád tvořím prostory, z nichž vám tluče srdce, které lákají k tomu jít na jeviště a zkoumat co je tu a co je támhle, prostě věrohodné prostředí, které stimluje smysly a vtáhne vás.

Co tě inspirovalo při tvorbě této scény?

Pokud jste někdy šli v noci lesem, víte, že vaše oči vnímají mnohem citlivěji tajuplné tvary, rozeznáváte tvary stromů, a to vše se najednou úplně změní v závislosti na pozici měsíce, světla a barev. Les v Orlovicích u Brna, kde jsem žil sedm let, byl vždy perfektní místem a v noci se les stává jiným, magickým místem nejroztodivnějších barevných tvarů a kouzel. 

Jak tě baví spolupráce s Veronikou Hindle?

Miluju Veroničinu práci, má šestý smysl a přesně cítí, kam směřuje moje scéna a dokáže k tomu dokonale dotvořit kostýmy. Má přirozený talent, její otec byl scénograf, dnes již bohužel nežije, ale jeho práce zdobila jeviště v Česku i jiných evropských zemích dlouhé roky. Veronika zdědila po otci jeho vášeň pro umění, má spoustu znalostí, které v sobě pěstovala už od malička, umění je prostě její nedílnou součástí a její znalost přešla podobně jako rodinný klenot z jedné generace na další. Dostala mě!

Tvoje další scénografická práce v našem divadle bude muzikál Chyť mě, jestli na to máš (Catch Me If You Can). Který styl výpravy tvoříš raději – pohádkový jako v Zahradě, nebo realistický Catch me? 

Vždycky říkám, komediální muzikál, opera, nebo cokoliv jiného, diváci musí věřit tomu, co vidí. To je pro mě klíčové. Rád poskytuji obecenstvu prostor, který podněcuje. Catch me je tak odlišné od Zahrady divů, ale zároveň je v mnohém stejný – musíme udělat prostor, který je různorodý, který nás vtáhne do děje a který se může snadno změnit z jednoho prostředí do dalšího bez nějakých rušivých přestaveb.

Navštěvuješ muzikálové produkce na West Endu, inspirují tě?

Samozřejmě, že mě West End inspiruje, miluju klasiku i novinky. Mám rád Národní divadlo, mám rád díla Stephena Sondheima, miluju Sweeney Todda nebo West Side Story. Sám jsem navrhoval britskou premiéru muzikálu Titanic v divadle Gordona Craiga, ale co mě inspiruje nejvíce, je sedět někde vzadu v hledišti a sledovat mezi diváky nějakou rodinu a vidět děti, jak se kroutí, vrtí na sedadlech nadšením a jsou chyceni tím, co vidí na jevišti. Nedávno jsem pracoval s Lumírem Olšovským v Ostravě na muzikálu Kiss me, Kate a na premiéře se babička a její dva vnoučci přišli podívat na show, seděli přímo přede mnou a dětem se rozzářily oči s každou změnou a každým novým momentem. Krásný zážitek!

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi realizací výpravy ve Spojeném království a v České republice?

Muzikály v Británii jsou obvykle naplánované jako událost na tři až šest týdnlů, což znamená, že jde vytvořit pevnou konstrukci, stavbu, kreaci přímo na tuto dobu, zatímco v Česku se stavby obvykle přestavují každý den, což znamená že výprava nesmí být příliš obrovská a náročná, aby přestavba netrvala příliš dlouho. Je to třeba vyvážit. 

Jak se ti líbí Plzeň a naše Nové divadlo?

Zamiloval jsem si Česko, mám tady mnoho přátel a Plzeň je taky skvělá! Restaurace a obchody v centru jsou skvělé a výjimečná je také ZOO a její okolí. Jsem naprosto nadšený, že jsem byl přizván, abych se stal součástí kreativního týmu v Novém divadle, cítím, že je tam v mnoha oborech tolik talentu a nadšení a zároveň senzační prostředí k práci. Divadelní restaurace nabízí kvalitní jídlo a pivo, nabídka vín je obrovská. Uchvátila mě i přední strana divadla vypadající jak „sýr“ s úžasným nasvícením. Takže shrnuto, jsem z Plzně a jejího krásného divadla nadšený!

Ptal se dramaturg muzikálu Pavel Bár.

Galerie Obrázků

{gallery}2824{/gallery}