Nabucco (2007)

Giuseppe Verdi
  • scéna Velké divadlo
  • premiéra 23. 6. 2007
  • věkové zařazení Od 14 let
  • Režie:
    Darius Etemadieh
    Scéna a kostýmy:
    Sylva Marková
    Dirigent:
    Jiří Štrunc
    Sbormistr:
    Zdeněk Vimr
    Dramaturgie:
    Zbyněk Brabec
    Asistent režie:
    Dominik Beneš
    Pohybová spolupráce:
    Jiří Pokorný
  • Nabuchodonosor:
    Dalibor Tolaš,
    Vladislav Zápražný,
    Zdeněk Hlávka
    Ismael:
    Plamen Prokopiev,
    Richard Samek
    Zachariáš:
    Dali Mor,
    David Szendiuch,
    Jevhen Šokalo
    Abigail:
    Anna Todorova,
    Zuzana Pavlová
    Fenena:
    Jana Tetourová,
    Eliška Weissová
    Baalův velekněz:
    Tomáš Jindra,
    Roman Vocel
    Abdall:
    Tomáš Kořínek,
    Miroslav Kopp
    Anna:
    Valentina Čavdarová,
    Radka Sehnoutková
     :
    Sbor a orchestr opery DJKT

Uvádíme v italském originále.

Verdi začal komponovat operu Nabucco v době těžké osobní krize, kdy pochoval nejen obě své děti, ale i choť Margheritu. Fiasko, které potkalo o premiéře jeho operu Jeden den králem, jej přimělo k rozhodnutí, již více opery nekomponovat. Impresário milánské La Scaly Merelli, který byl o jeho talentu skálopevně přesvědčen, mu doslova vnutil libreto k opeře Nabuchodonosor. Text Verdiho nesmírně zaujal a rozhodl se ještě jednou zkusit štěstí jako operní skladatel. Úspěšná premiéra Nabucca v La Scale 9. března 1842 rozhodla o dalším Verdiho osudu a milovníci operního umění tak získali jednoho z nejúspěšnějších tvůrců.

Premiérová sláva Nabucca do dnešních dnů nepohasla. Biblický příběh o králi Nabuchodonosorovi a utiskovaném židovském národu se dodnes těší pozornosti operního publika. Sbor Židů „Va, pensiero, sull´ali dorate“ patří k nejkrásnějším sborům celé operní literatury.

Premiéra poslední inscenace v Plzni: 24. září 1983.

„Nabucco je dílo mládí, je to však dílo kupodivu zralé a sebejisté. Je v něm spousta konvence, je však na něm patrná ruka skutečného dramatika a jsou v něm i zřetelné známky příštího osobitého slohu Verdiho.“

Úryvek z monografie Josefa Bachtíka: Giuseppe Verdi