CS

uvodka_činohra18_1100x245.jpg

čtvrtek, 06 únor 2020 10:45

Na každém šprochu je pravdy trochu! Nebo ne?

Soubor činohry Divadla J. K. Tyla se pod režijním vedením Mikoláše Tyce pokusí odhalit tajemství nových sousedů v připravované komedii Každý má svou pravdu z pera italského spisovatele Luigiho Pirandella, držitele Nobelovy ceny za literaturu.

Premiéra hry, jež patří mezi nejoblíbenější a nejčastěji uváděné tituly tohoto autora, je naplánovaná na 8. února 2020 ve Velkém divadle a dá vyniknout hereckému umění předních plzeňských herců. V početném obsazení se diváci mohou těšit například na Janu Kubátovou, Apolenu Veldovou, Vladimíra Pokorného, Jaroslava Matějku nebo Michala Štěrbu.

Komedie s až groteskními prvky Každý má svou pravdu, u nás také překládaná jako Je to tak (když myslíte…), měla světovou premiéru v roce 1917 v Miláně a jejími hlavními hrdiny jsou sicilští migranti paní Frolová a její zeť pan Ponza, kteří se přistěhují do klidného městečka. Zprávy o nových spoluobčanech se samozřejmě začínají rychle šířit, jsou ale nejasné nebo dokonce protichůdné! A rázem je na světě velké pozdvižení a komedie takřka detektivní. Všichni chtějí zjistit pravdu! Proč paní Ponzovou nikdo neviděl? Proč její matka paní Frolová bydlí jinde než dcera? Proč dcera matku nenavštěvuje a jen si spolu píší dopisy? To starousedlíkům nedá spát! Jsou totiž zmateni a znejistěni.

„Přirozenou lidskou vlastností je zvědavost. A zvláště pak zvědavost na život druhých. Tato tendence v současné době nabyla kolosálních rozměrů, když jsme se stali voyery cizích příběhů, aférek celebrit na stránkách bulvárních časopisů a konzumenty fantastických titulků na internetu a sociálních sítích. Sotva již umíme rozeznat fake news a fakta. Podobnými celebritami‘ jsou paní Frolová a pan Ponza pro obyvatele italského maloměsta, které Pirandello dokonce nazývá tyrany, neboť se neostýchají přivlastnit si právo být morálním soudcem. Lézt druhým do soukromí a podrobovat je svým (kolektivním) rentgenovým očím. Ale mohou všechny ty oči vidět a pochopit jejich skutečný vnitřní svět?“, komentuje hru dramaturg Zdeněk Janál a dodává: „Je to italsky živá hra argumentů, napínavá komedie, která poskytuje výrazné herecké příležitosti téměř pro polovinu našeho souboru.“  V ústřední dvojici paní Frolové a jejího zetě pana Ponzy se objeví Jana KubátováVladimír Pokorný, v dalších výrazných úlohách diváci uvidí například plzeňského rodáka Jaroslava Matějku, šéfku souboru činohry Apolenu Veldovou, Michala Štěrbu, Janu Ondruškovou, Libora Stacha, Simonu Rejdovou a další.

„Komedii Každý má svou pravdu bych charakterizoval jako metafyzickou grotesku,“ říká režisér Mikoláš Tyc, který spolupracuje s Divadlem J. K. Tyla poprvé, a vysvětluje: „Autor se zde zabývá problémem iluze a pravdy, snů a skutečnosti a pokládá si otázku: ‚Co je vlastně pravda‘. Na tento abstraktní problém se ale dívá velice komediálníma očima.“ Současné nastudování této komedie zazní v překladu divadelního antropologa a básníka prof. Vladimíra Mikeše. „Je nám ctí, že naše inscenace bude premiérou překladu, který sice vyšel knižně už v roce 2008, ale z jeviště jím herci dosud nepromluvili. Jeho autorem je legenda českého překladatelství,“ upozorňuje Zdeněk Janál. Inscenační tým doplňuje výtvarník Petr Vítek, který v posledních dvou letech opakovaně spolupracuje s DJKT, k jeho posledním pracím patří scéna k operám Iris a Broučci, a kostýmní návrhářka Aneta Grňáková, která se v Plzni podílela na úspěšné činoherní detektivce Past na myši a která kromě divadla spolupracuje i s filmem. Za kostýmy k filmu Já, Olga Hepnarová (2016) byla nominována na Českého lva.

Autorem hry je jeden z nejvýznamnějších dramatiků dvacátého století Luigi Pirandello (1867-1936), který byl nejprve básníkem a velmi uznávaným prozaikem. Jako dramatik se prosadil až v necelých padesáti letech, ovšem brzy poté se zařadil mezi dramatiky, kteří byli nejen úspěšní, ale také udávali směr ve vývoji světového dramatu. Jeho nejslavnější hra Šest postav hledá autora (1921) ve své době znamenala doslova divadelní revoluci. Celé jeho dílo je prodchnutou zkoumáním problematiky identity nebo vztahu skutečnosti a zdání, reality a fikce. V Plzni byla hra Každý má svou pravdu uvedena před více než padesáti lety (1969) v režii Oty Ševčíka a v překladu Evy Uhlířové, plzeňští diváci se v minulosti mohli setkat také s Pirandellovou Sicilskou komedií (1979) a Jindřichem IV. (1995).

Zvláštní poděkování patří statutárnímu městu Plzeň za umožnění focení vizuálu v Loosových interiérech.

Vstupenky můžete zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

Mikoláš Tyc – absolvent pražské DAMU, bývalý umělecký šéf brněnského BURANTEATRu, kde mimo jiné inscenoval Schimmelpfennigovo Létající dítě, za které získal Cenu Marka Ravenhilla (2014) pro nejlepší českou divadelní inscenaci nového textu. Pravidelně režíruje v českých i moravských divadlech, nejvýraznější režijní příležitosti získává v Městském divadle Brno - jeho inscenace Splašené nůžky byla v sezóně 2015/2016 oceněna diváckou cenou Městského divadla. V nedávné době tam režíroval např. Millerovy Čarodějky ze Salemu (2018), nebo Nestroyovu komickou frašku Pro nic za nic (2019).

Vladimír Mikeš – jeden z našich nejvýznamnějších překladatelů, který přeložil z italštiny, španělštiny, francouzštiny, portugalštiny a němčiny desítky titulů světové poezie a dramatu, v čele s novodobým kompletním překladem Dantovy Božské komedie. Ze světové dramatiky jmenujme alespoň četná díla Moliѐrova, Ionescova, Calderónova, Lorcy, Claudela nebo právě Pirandella. Do italštiny překládal díla českých básníků (Orten, Nezval, Holan aj.). V roce 2012 obdržel Státní cenu za překladatelské dílo. V Itálii získal mezinárodní ceny za literaturu (Premio Montale, Premio Circe Sabaudia, Premio A. M. Ripellino).

Muzikál_858x246.jpg