CS
úterý, 17 květen 2016 13:45

Muzikál Viktorka: Hříšný tanec pro Míč a Gól

Nápad, jak propojit dvě nejoblíbenější plzeňské tradice – divadlo a fotbal, vznikl v Divadle J. K. Tyla už před více než rokem. Výsledkem byl muzikál Viktorka Plzeň! aneb Jinak to nevidim, který měl premiéru na konci září 2015. A záměr se podařil. Fotbaloví fanoušci si oblékají pod šálu Viktorky košili a chodí fandit svým fotbalovým hvězdám i do hlediště Nového divadla. 

Hráči Viktorky, fanoušci, Zlatokopky, ale i alegorické postavy jako Míč, Gól, nebo Penalta se setkávají na unikátním 28 metrů dlouhém zeleném fotbalovém hřišti na jevišti Nového divadla. „To opravdu není vidět v žádném jiném divadle,“ zdůrazňuje s úsměvem choreograf Lukáš Vilt. A ke své úloze na tvorbě muzikálu dodává: „Celý muzikál má být vlastně nadsázka, lidé se mají pobavit a odreagovat. Ale choreografie nesmí být trapná, musí podtrhnout nadsázku. Odhadnout míru toho, kdy je to vtipné, ale ne trapné, je opravdu těžké. Ale věřím, že se nám to nakonec povedlo,“ usmívá se a přiznává, že velké revuální scény ho baví.

Hlavně hopsej, a když nevíš co, tak prostě seď

A jak se vymýšlí taková choreografie pro Míč nebo Penaltu? „Tyto postavy jsou hodně výrazné a dodávají představení ještě extra nadsázku. Choreografii pro postavu Míče nebylo jednoduché vymyslet,“ připouští Lukáš Vilt. „Tuto postavu hraje Jan Kaleja. Řekl jsem mu: hlavně hopsej, a když nevíš co, tak prostě seď. To byl základ,“ vzpomíná choreograf s úsměvem. A právě scény s Míčem patří k těm nejzábavnějším. Například chvíle, kdy Míč a Gól tančí část Hříšného tance, pobaví zaručeně i toho nejzatvrzelejšího diváka.

Oblíbená jsou také čísla se Zlatokopkami. „Zlatokopky jsou sexy, ale ne sprosté. Nechtěli jsme, aby jakékoliv scény vyzněly trapně a vulgárně,“ ujišťuje Lukáš Vilt. Hlavní Zlatokopku, která na diskotéce „sbalí“ fotbalového bosse Jardu, hraje Kateřina Herčíková. „Mně se líbí, že příběh není jen o fotbalistech Viktorky, ale má i další linie. Například postava skalního fanouška Františka - to je člověk, který je pro Viktorku opravdu zapálený a prožívá to se vším všudy, spí i v povlečení s motivy klubu. Myslím, že je super, když je někdo pro něco takhle nadšený,“ zamýšlí se herečka, která je posilou muzikálového souboru DJKT od minulého roku. Jak přiznává, sama fotbalovou fanynkou není, ale muzikál o Viktorce ji prý baví. „Myslím, že se tím bavíme všichni, bereme to s humorem a je to fajn,“ říká. „Já jsem z Kraslic a na základní škole jsem chodila s fotbalistou, takže na zápasy jsem chodila a tu atmosféru znám,“ prozrazuje o sobě. „Kraslice jsou tedy samozřejmě jiná liga než Viktorka,“ směje se.

Na střední škole foukal míče

Na zápase Viktorky nebyl zatím ani Lukáš Vilt. „Fotbalem jsem se nikdy nezabýval,“ přiznává mladý choreograf. „Studoval jsem pedagogické lyceum se zaměřením na sport. Tam jsme hráli fotbal, ale já jsem na to moc nebyl, a tak jsem si vytvořil pozici, která mi úplně vyhovovala – foukal jsem míče. To nikdo nechtěl dělat a já jsem zase nechtěl hrát, takže takto jsme byli všichni spokojeni,“ vzpomíná. „Když jsme loni začali zkoušet, tak výrazy jako „dám vám to tam do vápna“ a podobně jsem neznal. Až postupně jsem se zorientoval,“ připouští.  

A Viktorku v akci nikdy neviděl ani Pavel Režný, který hraje Davida Limberského. „Hrál jsem fotbal asi půl roku, ale na cizím zápase jsem nikdy nebyl,“ říká. Atmosféru fandění pochytil prý částečně díky otci, který se na fotbal dívá pravidelně v televizi. Ale „kauzy“ Limberského prý herec příliš nesleduje. „V muzikálu je Limberský hlavním kladným hrdinou,“ podotýká herec. Ovšem proslulé hráčovo gesto naznačující řízení auta přece jen v choreografii nechybí. „Když naboural, měli jsme asi týden před premiérou. Tak to jsme museli nějak reflektovat,“ usmívá se Lukáš Vilt. Sám David Limberský prý už představení viděl. „Věděli jsme od diváků, že sedí v hledišti. Ale jak se mu to líbilo, nevíme,“ krčí rameny Lukáš Vilt. S fotbalisty Viktorky by se prý rád setkal. „V muzikálu i hraju, postavu fotbalisty Rajtorala. Přišlo by mi zajímavé, kdybych například někdy já strávil den s ním a pak on zase se mnou. Myslím, že bychom se pak shodli, že obojí je vlastně divadlo i sport zároveň,“ zamýšlí se choreograf.

Kdo ale fotbal i plzeňskou Viktorku sleduje, je režisér Tomáš Svoboda. „Napsal i libreto a z Plzně pochází. Předobrazem fanouška Františka se navíc tak trochu stal jeho vlastní otec,“ připomíná Lukáš Vilt. „Muzikál ukazuje, že fotbal není jen o fotbalistech a hře samotné, ale i o setkávání se v hledišti, je to vlastně společenská událost. A představení odkrývá právě i příběhy lidí, kteří na fotbal chodí jako diváci,“ oceňuje.

„Červená-modrá“ si snad zpívají na odchodu všichni

Nepřeslechnutelná je také hudba od Reného Rypara. „Řada melodií určitě utkví lidem v paměti. Myslím, že si většina diváků při odchodu z divadla zpívá „hymnu“ červená-modrá,“ usmívá se „Zlatokopka“ Kateřina Herčíková. A protože jde o muzikál, kde se i tančí, ústřední melodii doprovází také specifická chytlavá choreografie. „Je to jednoduchý krok, upravený pro fotbalisty i pro Zlatokopky, a myslím, že diváci si kromě melodie zapamatují i tyto kroky,“ doufá Lukáš Vilt, který se při vymýšlení choreografie pro fotbalový muzikál podle svých slov řídil principem, že v jednoduchosti je krása.

„Jedna z prvních choreografií, kterou jsem v DJKT dělal, byla pro muzikál Probuzení jara. Ten je hodně o niterních emocích, které musí fungovat na malém prostoru. Viktorku jsem převzal, původně měl choreografii dělat někdo jiný,“ vypráví Lukáš Vilt. „Je to zase něco úplně jiného, zpočátku to pro mě byl tak trochu „šok“. Ale byla to velká výzva,“ připouští. A mladý choreograf v ní obstál víc než dobře. Alespoň v očích herců. „Lukáš vymýšlí krásné choreografie, skvěle se tančí a jdou dobře dohromady i se zpěvem a herectvím,“ nešetří chválou Kateřina Herčíková.

A vesměs kladné zpětné vazby na muzikál přichází i od diváků. „Lidé odchází s tím, že se pobavili. Určitě tedy nemohou čekat nic náročného,“ podotýká Lukáš Vilt. „Myslím ale, že díky Viktorce opravdu začali chodit do divadla i lidé, kteří dřív nechodili. Nejen mladí, ale přijdou i tátové od rodin, přivedou děti, fandí… a má to najednou úplně jiný rozměr,“ dodává.

Více o inscenaci se dozvíte ZDE.

Vstupenky online ZDE.

Galerie Obrázků