La Gioconda (2012)

Amilcare Ponchielli
  • scéna Velké divadlo
  • premiéra 2. 6. 2012
  • věkové zařazení Od 14 let
  • Hudební nastudování a dirigent:
    Tomáš Brauner
    Režie:
    Oldřich Kříž
    Scéna:
    Daniel Dvořák
    Kostýmy:
    Jan Kříž
    Dramaturgie:
    Zbyněk Brabec
    Sbormistr:
    Zdeněk Vimr
    Choreografie:
    Jiří Pokorný
    Pohybová spolupráce:
    Karel Basák
  • La Gioconda:
    Petra Šimková Alvarez,
    Eva Urbanová,
    Ivana Veberová
    La Cieca:
    Petra Vondrová,
    Eliška Weissová
    Alvise Badoero:
    Pavel Vančura,
    Pavel Horáček
    Laura Adorno:
    Ivana Šaková,
    Jana Tetourová
    Enzo Grimaldo:
    Jan Adamec,
    Rafael Alvarez,
    Nikolaj Višňakov
    Barnaba:
    Richard Haan,
    Martin Bárta
    Zuane:
    Tomáš Bartůněk,
    Oldřich Kříž
    Isepo, Zpěvák:
    Jan Ježek,
    Juraj Nociar
    Kormidelník:
    Jan Fraus,
    Roman Dušek
    Sbor opery DJKT,
    Balet DJKT,
    šermíři,
    statisté,
    Orchestr opery DJKT

V druhé polovině 19. století v Itálii zaujímal vůdčí postavení na operních jevištích stále oblíbený Giuseppe Verdi, který ve své době neměl téměř žádnou konkurenci. Ze skladatelů, kteří tvořili současně s ním uspěl nejvíce Amilcare Ponchielli, z jehož jedenácti oper se hraje pouze jediná – La Gioconda, napsaná na libreto Arriga Boita podle dramatu Victora Huga Angelo, tyran padovský. Hudebně Ponchielli vychází z Verdiho, inspiruje se francouzskou velkou operou a předjímá principy veristických skladatelů. Vytvořil tak působivé dílo, které dokáže zaujmout i dnešní posluchače svým dramatismem i krásou typicky italské operní kantilény. Poměrně složitý děj opery nás zavede do Benátek v 17. století a vypráví příběh pouliční zpěvačky Giocondy, její péči o slepou matku i její lásku k janovskému knížeti Enzu Grimaldimu. Je to také romantický příběh žárlivosti, udavačství, obětavosti, vraždy a sebevraždy. Operu byla uvedena v italském originále s českými titulky.