CS
pondělí, 28 červen 2021 14:17

Koncert k výročí 1100 let od smrti svaté Ludmily

Oratoriem Antonína Dvořáka Svatá Ludmila zahájí DJKT sezónu 2021/22 na Nové scéně a zároveň tak ve spolupráci s Biskupstvím plzeňským uctí památku svaté Ludmily, od jejíž smrti uplyne 1100 let. Záštitu nad celou akcí přijal Mons. Tomáš Holub. Vstupenky na 4. září od 19 hodin můžete už nyní zakoupit v síti Plzeňská vstupenka.

Významný český hudební skladatel Antonín Dvořák (1841 – 1904) zasáhl snad do všech hudebních žánrů (nepsal jen operety). Významná je jeho oratorní a kantátová tvorba. Pro tyto žánry napsal celkem deset skladeb. Nejnižší opusové číslo nese hymnus Dědicové Bílé hory z roku 1872. 13. listopadu 1877 Dvořák dokončil Stabat Mater, skladbu, s níž se zařadil ¨mezi skladatele, kteří tuto středověkou náboženskou sekvenci zhudebnili. V letech 1887/1892 vznikly dvě verze oblíbené Mše D dur - nejprve varhanní, později i orchestrální. K těm významným vokálním skladbám patří ještě kantáta Svatební košile, Requiem a Te Deum, méně hrané jsou skladby Žalm 149, příležitostná kantáta Americký prapor a Slavnostní zpěv. Oratorium Svatá Ludmila vzniklo mezi 17. září 1885 a 30. květnem roku následujícího. Později se k oratoriu Dvořák ještě vrátil, aby provedl úpravy pro scénické provedení (především sám navrhl v tomto rozsáhlém díle škrty). Svatá Ludmila zazněla poprvé pod skladatelovou taktovkou v anglickém Leedsu 15. října 1886. V Čechách bylo dílo poprvé uvedeno 25. února 1887 v Národním divadle v Praze, kde titulní roli zpívala Marie Sittová a pod skladatelovou taktovkou účinkoval sbor a orchestr Národního divadla, rozšířený o studenty konzervatoře a zpěváky z dalších pražských sborů. Oratorium je psáno na slova Jaroslava Vrchlického, když Marie Červinková-Riegrová pro zaneprázdnění Dvořákovu nabídku na spolupráci odmítla. Dílo je členěno do tří částí: Na nádvoří hradu mělnického, V lesích berounských a V chrámu velehradském, a je psáno pro pět sólistů, velký smíšený sbor a symfonický orchestr. Vybraný námět vypráví poněkud idealizovaný příběh z nejstarší historie české země z období nástupu křesťanství v Čechách. Hluboce věřící Dvořák si na výběru námětu nesmírně zakládal a jeho vzniku věnoval velkou pozornost. Pracoval na díle tak intenzivně, že se doslova přepracoval. Josef Kovařík vzpomíná: „Když mistr psal Sv. Ludmilu pro Anglii, přepracoval se, a od té doby trpěl nervózními záchvaty, takže se mnohdy obával překročit ulici.“ Vzniklo tak jedno z nejrozsáhlejších skladatelových děl o čtyřiceti pěti hudebních číslech, jehož durata čistého času je okolo dvou a půl hodin. Proto většina provedení tohoto gigantického díla bývá výrazně krácená.

V prvním díle oratoria přichází na mělnický hrad poustevník Ivan, který pohanskému lidu zjevuje pravdu o jediném Bohu. V druhém díle se v lesích setkává kněžna Ludmila s Ivanem, rozhodnuta přijmout křest. Potkává Bořivoje, který se do ní zamiluje a je ochoten přistoupit na křesťanskou víru, dostane-li Ludmila za ženu. Ve třetím díle se koná velkolepý obřad na Velehradě, kde Ludmila, Bořivoj a celý český národ přijímají z rukou biskupa Metoděje křest.

Po premiéře Svaté Ludmily v Leedsu napsal Antonín Dvořák libretistovi Václavu Judovi Novotnému, který přepracovával libreto oratoria pro scénické provedení, že „celá Evropa hleděla na náš národ s obdivem a že snad zase pro nás opět nadejde doba slávy a že, ač malý národ, že přece dovedeme ukázat, co jsme byli a co jsme a budeme!“

Oratorium Svatá Ludmila uvádíme k 1100. výročí smrti svaté Ludmily.

                                                                                                                                                         ZBYNĚK BRABEC