„Ach, peníze, penízky, vy moji zlatí drahouškové! Jste pryč a pryč je má opora, má útěcha, má radost! Nemám už, co bych na tomto světě pohledával!“ Tyto vzdechy sebelítostivě chroptí nejslavnější postava francouzského dramatu – Molièrův Harpagon. Boháč a lakotný skrblík propadlý mamonu tak, že – jde-li o peníze a vlastní prospěch  – je hotov i své nejbližší považovat za „čertovy podšívky“ a „zrádné zmije“. Ve své stařecké vilnosti neváhá soupeřit ani s vlastním synem o ruku mladičké dívky a využít k tomu nejpodlejších úskoků. Jeho sobectví, které ho zbavuje nejobyčejnější lidskosti, ale přece jen jeho blízkým nezabrání jít za svým štěstím a hledat je v lásce a sounáležitosti. Molièrův Lakomec, poprvé uvedený roku 1668, je hrozivým a zároveň směšným obrazem bytosti, která se vzdala své lidské tváře – obrazem drtivě aktuálním v barokních i dnešních časech.