Shakespearův příběh svatojánské noci, během níž se kdesi v athénském lese vmísí mezi milenecké páry pohádkoví elfové a víly a propletenec omylů a vášní končí pak v dobrém hned trojí svatbou, nemohl ujít pozornosti tanečního přetlumočení, zvláště když tu od čtyřicátých let devatenáctého století byla kongeniálně zkomponovaná scénická hudba Felixe Mendelssohna- Bartholdyho. Po Mariusu Petipovi (1877) a Michailu Fokinovi (1902 a 1924) prošla svatojánská peripetie celou řadou choreografických verzí, ať již stavěných na neoklasických či moderních tanečních principech, neboť pohádkové prostředí i komičnost jadrného řemeslnického živlu, jak se v ději prolínají, nekladou fantazii choreografa meze. I když se v českém prostředí nabízí hudební zpracování Snu noci svatojánské Václavem Trojanem z roku 1981, plzeňský balet tančí na hudbu Mendelssohna-Bartholdyho a svatojánskou noc naplňuje romantikou zamilovanosti a půvabem pohádkových kouzel. Ostatně, vždyť sám svatební pochod může mnohému divákovi připomenout tu pohádkovou dobu zamilovanosti…