DE

uvodka cinohra 1100x175 past

Benda 300.2.2.

Jiří Antonín Benda

Media

Operní a činoherní soubor si pro vás připravily netradiční večer. Ke 300. výročí narození světově uznávaného skladatele Jiřího Antonína Bendy uvedou jeho dva melodramy Medea a Pygmalion v poloscénickém provedení. Můžete být s umělci v blízkém kontaktu, neboť diváci budou usazeni na jevišti Velkého divadla, kde se také odehrají oba dramatické příběhy ztvárněné herci činohry s doprovodem komorního operního orchestru.

  • Bühne Großes Theater
  • Premiere Freitag, 06 Mai 2022
  • Altersbegrenzung Keine alterbegrenzung
  • Musikalische Vorbereitung:
    Věra Šustíková
    Dirigent:
    Jiří Petrdlík
    Korepetitor:
    Maxim Averkiev
    Ausstattung:
    Jan Baxa
    Kostüm:
    Jitka Česáková
    Lichtdesign:
    Antonín Pfleger
    Inspizient:
    Veronika Brankov
    Souffleur:
    David Kubát

Medea je scénické duodrama v jednom dějství s pěti scénami od skladatele českého původu Georga A. Bendy na libreto F. W. Gottera premiérovaná v Lipsku 1. 5. 1775. Dílo bylo vytvořeno na zakázku Seylerovy divadelní společnosti pro Sophii Seylerovou. Jde o mimořádnou hereckou příležitost v postavě Medey, inspirované mytologickým příběhem řecké heroiny, která svou zrazenou lásku promění v krutou nenávist. Benda zde vytvořil melodram vystavěný na zcela nových principech strukturálního prostoupení hudby a deklamace. Medea je považována za jedno z nejlepších Bendových děl a skladba měla významný dopad na ostatní skladatele konce 18. století popularizací vznikajícího žánru melodramu.

Pygmalion je Bendův třetí melodram, monodrama v jednom aktu na libreto F. W. Gottera. Vznikl v roce 1779 za Bendova pobytu ve Vídni a měl premiéru 20. září 1779 v Gotě. Gotter založil svůj text na stejnojmenné hře J. J. Rousseaua z roku 1762 o sochaři, který se zamiluje do své sochy Galatey, jíž v závěru Venuše vdechne život, aby tak došel štěstí. Libreto s Rousseauovým návodem, jak tuto novou formu komponovat, bylo publikováno v roce 1771. Díky tomu byl hrán Rousseauův Pygmalion po léta s hudbou mnoha jiných skladatelů po celé Evropě. Avšak teprve Benda dokázal svými melodramy realizovat Rousseauovu myšlenku takovým způsobem, jak se to žádnému hudebníkovi před ním nepodařilo. I když se text s hudbou střídá, jeho hudební mezivěty vyjadřují obsah mluveného slova, základní dramatický charakter situace a její citové proměny. Benda tak vytvořil souvislý dramatický proud textu a hudby.