Výčet romantických baletů by nebyl úplný bez Coppélie, oživlé loutky, kterou nechává vždy znovu tančit dramaturgie snad všech velkých baletních souborů. Skladatel Clément Philibert Léo Delibes (1836–1891) se nechal inspirovat pohádkovým příběhem Ernsta Theodora Amadea Hoffmanna (1776–1822) Der Sandmann (Pískař) a dodejme hned, že jiný příběh tohoto umělecky všestranně nadaného pruského vládního rady Louskáček nabyl baletní podoby v r. 1892 díky P. I. Čajkovskému. Coppélia měla premiéru v pařížské Opeře v roce 1870 a v historii baletu má své pevné místo právě díky choreograficky vděčné loutce. Ale abychom nekřivdili skladateli, také díky hudbě, která je snad nejzdařilejším skladatelovým opusem. Léo Delibes byl ve své době úspěšným skladatelem operetní hudby – psal operety pro Offenbachovo divadlo Bouffes Parisiens – a vedle Coppélie má v baletu své stálé místo i jeho Sylvie z r. 1876. Každé nové nastudování Coppélie znamená pro baletní soubor velikou příležitost prokázat svoji preciznost a zdatnost v klasickém repertoáru a pro diváka je to vždy milé a rozmarné představení s krásnou hudbou. Pro milovníky baletu ovšem bonbónek, který stojí za to si ho opakovaně vychutnat.