Adriana Lecouvreur (2009)

Francesco Cilea
  • scéna Velké divadlo
  • premiéra 24. 10. 2009
  • věkové zařazení Od 14 let
  • Dirigent:
    Ivan Pařík
    Režie:
    Tomáš Šimerda
    Scéna:
    Vladimír Soukenka
    Kostýmy:
    Mlada Šerých
    Dramaturgie:
    Zbyněk Brabec
    Sbormistr:
    Zdeněk Vimr
    Choreografie:
    Jiří Pokorný
    II. dirigent:
    Tomáš Brauner
    Asistent režie:
    Dominik Beneš
  • Adriana Lecouvreur:
    Ivana Šaková,
    Ivana Veberová
    Maurizio:
    Jan Adamec,
    Rafael Alvarez,
    WeiLong Tao
    Kníže z Bouillonu:
    František Zahradníček,
    Pavel Horáček
    Kněžna Bouillonu:
    Ilona Kaplová,
    Jana Tetourová
    Abbé z Chazeuil:
    Josef Moravec,
    Ondřej Socha
    Michonnet:
    Dalibor Tolaš,
    Jiří Hájek
    Quinault:
    Roman Dušek,
    Jan Fraus
    Poisson:
    Miloš Guth,
    Miroslav Kopp
    Slečna Jouvenotová:
    Radka Sehnoutková,
    Valentina Čavdarová
    Slečna Dangevilleová:
    Ivana Klimentová,
    Iveta Žižlavská
    :
    Sbor opery DJKT,
    Balet DJKT,
    Orchestr opery DJKT

Italský hudební skladatel Francesco Cilea (1866-1950) byl mladším současníkem Pucciniho, Leoncavalla a Mascagniho. Patřil k hudebnímu verismu, slohu, který byl v Itálii na přelomu 19. a 20. století nesmírně populární. Z jeho pěti oper se na jevišti do dnešních dnů udržela pouze Adriana Lecouvreur, opera proslavená primadonami typu Magdy Olivero nebo Renaty Tebaldi.

Námět opery, zpracovávající příběh slavné herečky pařížské Comédie-Française Adriany Lecouvreur, která zemřela v roce 1730 ve svých 38 letech, dramaticky zpracoval významný francouzský dramatik a libretista Eugène Scribe spolu s Ernestem Legouvém, z jejichž hry vyšel i Cileův libretista Arturo Colautti. Jejich Adriana Lecouvreur měla premiéru 6. listopadu 1902 v Miláně.

Po smrti herečky Adriany Lecouvreur se rozšířila legenda, že byla otrávena svou sokyní v lásce kyticí otrávených květů. Tuto legendu zpracovává i Cileova opera, která nás zavede mezi herce do zákulisí Comédie-Française. První herečka souboru soupeří s kněžnou de Bouillon o lásku hraběte Mořice Saského (v opeře Maurizia). V opeře nechybí velké emoce, skutečná láska, ale i intriky a nenávist, tak, jak to ve veristických operách bývá. Cileova hudba je strhující a dokáže oslovit i dnešní posluchače.

V Plzni nastudováno poprvé. Opera bude nastudována v italském originále s českými titulky.