Kouzelná flétna

Wolgang Amadeus Mozart

Opera o dvou jednáních
Libreto Emanuel Schikaneder
Hudební čísla nastudována v německém originále
Dramaturgická úprava a dialogy Jana Kališová

Fotogalerie

Video

Loading the player ...


Osoby a obsazení
Sarastro
Jevhen Šokalo, Pavel Vančura, Pavel Švingr
Královna noci
Anna Klamo, Eva Müllerová
Pamina
Petra Perla Nôtová, Gabriela Ubavič, Lucie Fišer Silkenová
Tamino
Tomáš Kořínek, Richard Samek, Juraj Nociar
Papageno
Jiří Hájek, Matěj Chadima
Papagena
Věra Likérová, Radka Sehnoutková
Mluvčí + 2. ozbrojenec
Pavel Horáček, Dalibor Tolaš
1. kněz + 1. ozbrojenec
Josef Moravec, Juraj Nociar
Monostatos
Jan Ježek, Josef Zedník
1. dáma
Lucie Fišer Silkenová, Regina Renzová, Ivana Veberová
2. dáma
Valentina Čavdarová, Jana Tetourová
3. dáma
Lucie Hilscherová, Jana Piorecká
1. chlapec
Zuzana Sommerová, Petra Tionová
2. chlapec
Ivana Klimentová, Bohumila Sommerová
3. chlapec
Dominika Kopecká, Jana Tolašová
Sbor opery DJKT, balet DJKT, statisté
Orchestr opery DJKT

Inscenátoři
Dirigent
Ivan Pařík
Režie
Jana Kališová
Scéna
Ivo Žídek
Kostýmy
Jan Růžička
Sbormistr
Zdeněk Vimr
Pohybová spolupráce
Jaroslava Leufenová
Choreografie
Jiří Pokorný
Dramaturgie
Zbyněk Brabec
II. dirigent
Jiří Štrunc
Asistent Režie
Dominik Beneš
Hudební příprava
Ivana Janečková, Martin Marek, Marcela Šestáková
Inspicient
Milena Růžičková
Nápověda
Hana Urbanová
Světelná inspice
Ivana Janečková, Martin Marek

Ohlasy

Premiéra 03.04.2010


MOZARTOVA KOUZELNÁ FLÉTNA DĚTEM UČAROVALA

Děti z šesti základních škol z nejrůznějších koutů Plzeňského kraje zcela propadly kouzlu Kouzelné flétny Wolfganga Amadea Mozarta. A to na ryze školním představení v úterý ve Velkém divadle v Plzni. Proměna rozbouřených dětí zasednuvších v hledišti ve zcela soustředěné publikum, které žije a prožívá příběh na jevišti a vnímá jen hudbu, byla neuvěřitelná. Šéfdirigent opery Divadla J. K. Tyla Ivan Pařík děti a pedagogický doprovod z orchestřiště přivítal, halasící diváci ztichli, dirigent zvedl taktovku a příběh prince Tamina, princezny Paminy, ptáčníka Papagena i jeho Papageny začal. Výborné představení si svou energií, živostí a precizním provedením děti ve věku zhruba od osmi do třinácti let zcela podmanilo. Nebylo slyšet šeptání, poposedávání ani šustění sáčků. Však sólisté i sbor se činili a odměnou jim byly zcela živé reakce bezprostředního publika. Skvěle navázal kontakt s dětmi Jiří Hájek jako Papageno a Radka Sehnoutková v roli Papageny. Juraj Nociar jako Tamino i Petra Perla byli rovněž zcela přesvědčivou dvojicí. Výborně spolu kontrastovala Eva Müllerová jako Královna noci s Jevhenem Šokalem v roli Sarastra. A komediálnost i napětí vnesl na jeviště i Jan Ježek jako mouřenín Monostatos.

Opera děti lapila a nepustila

Úterní představení potvrdilo mimořádné kvality této zkrácené verze Kouzelné flétny zpívané v německém originále s českými dialogy v próze. Opera děti lapila a nepustila, odezva z hlediště byla až nečekaná. Potlesky na otevřené scéně v okamžicích, které děti zaujaly. A aplaus na konci s nadšeným voláním. A děti spontánně srocené po skončení představení nad orchestřištěm, hledící na odcházející orchestr a staženou oponu. A začínající znovu tleskat snad v naději, že se opona ještě jednou zvedne. Tyhle děti, které do Plzně za operou přišly z plzeňských škol, ale přijely i z Vrčně, Klenčí pod Čerchovem, Stupna i Sušice, se jistě vrátí. Přejme jim i divadlu, aby se vrátily na představení stejně vydařené a tak kvalitní, jako bylo to úterní.

Gabriela Špalková, MF DNES 29. 3. 2012

DĚTSKÁ KOUZELNÁ FLÉTNA NADCHLA PLZEŇSKÉ DIVÁKY

Nedělní odpolední představení speciálně upravené verze posluchačsky vděčné a oblíbené opery Wolfganga Amadea Mozarta Kouzelná flétna nadchlo dětské diváky, kteří zcela zaplnili hlediště Velkého divadla v Plzni.

Verze díla zkráceného ze zhruba dvou a půl hodinové délky na osmdesát minut, v níž je rovnoměrně zastoupen zpěv v originále a próza v češtině, přilákalo do hlediště nebývalé množství dětí a mládeže.

Mladé a malé publikum, neboť děti jej tvořily v drtivé většině, pochvalami na adresu účinkujících nešetřilo. Tleskalo při příchodu dirigenta a umělce na jevišti odměňovalo nesčetnými potlesky na otevřené scéně a velkým závěrečným aplausem. Představení nenudilo ani ty nejmenší, však také děti reagovaly zcela bezprostředně, smály se v komických momentech, ztichly při slavných áriích a poslouchaly. Mozartova hudba a všichni umělci si svými přesvědčivými pěveckými i hereckými výkony, nakažlivou bezprostředností a osobním nasazením návštěvníky divadla zcela získali a podmanili od prvních okamžiků.

Pod taktovkou Ivana Paříka podali orchestr i všichni sólisté a sbor výborné výkony, pěvci si dobře poradili i s prózou. Výtečná Anna Klamo jako Královna noci bravurně zazpívala obě slavné obtížné árie, při nichž dokázala i citlivě hrát, skvělí byli Richard Samek jako Tamino a Petra Perla jako Pamina. Lidovost ve zdravé míře, vtip a humor vnesli na jeviště Matěj Chadima jako Papageno a Radka Sehnoutková jako jeho milá Papagena. Jevhen Šokalo byl moudrým Sarastrem a Jan Ježek neodolatelným mouřenínem Monostatem.

Ve výsledku pak všichni přinesli svým divákům mimořádně zdařilé představení s neopakovatelnou atmosférou podivuhodného souznění hlediště s jevištěm. Přesně takové představení, na které se nezapomíná a které chcete vidět ještě jednou. Navíc je inscenace režisérky Jany Kališové výtvarně zdařilá (scéna I. Žídek, kostýmy J. Růžička), je výpravná a snoubí v sobě pohádkové napětí i humor a krásnou hudbu, kterou posluchač přijímá naprosto samozřejmě. Šéfa opery Jiřího Pánka nedělní úspěch mimořádně těší a oceňuje vnímavost dětského publika. „Děti byly opravdu výborné, pozorné a my máme radost, že jsme jim a jejich rodičům přinesly krásný zážitek. Potvrdil se také zájem diváků o tento typ představení a již nyní mohu říci, že zkrácená verze Mozartovy Kouzelné flétny se vrátí na jaře 2012 jako inscenace určená pro školy a v nejbližším možném termínu i jako další volné představení pro širokou veřejnost,“ říká Jiří Pánek.

Šité dětem na míru

Nedělní odpoledne ukázalo jednoznačně, že i u nás lidé mají zájem o dětská představení. Že dobře koncipovaný operní titul osloví širokou škálu publika a že inscenace ušitá dětem na míru je vítaným počinem.

Gabriela Špalková, MF DNES 13. 12. 2011

POHÁDKOVÁ OPERA DIVÁKY POTĚŠILA

(…) Mozartovi se podařilo Schikanederovo libreto naplnit geniální hudbou, jež přináší velké melodické bohatství, průhlednou harmonii a bohatou instrumentaci. Již krátká předehra dává tušit příjemné zážitky. Orchestr řízený šéfdirigentem opery plzeňského Divadla J. K. Tyla Ivanem Paříkem hrál na premiéře čistě, rytmicky zcela spolehlivě, s pěkně vypracovanými pasážemi zejména v dechových nástrojích. Hudba plynula lehce a provzdušněně. V průběhu děje nechal dirigent dostatečný prostor pěkně znějící celestě, kterou jinak posluchači slýchají jen výjimečně.

Opera se zpívá v nové inscenaci německy s českým překladem na titulkovacím zařízení. Mluvené dialogy jsou v češtině a byly podány na tak pěkné herecké úrovni, že si zaslouží zvláštní pochvalu. (…)

Režie Jany Kališové se zcela přizpůsobila potřebám Mozartova pohádkového díla a dokázala se povznést nad složité libreto. Celý děj se odehrává vlastně v jednom prostředí, kde jsou proměny pouze náznakové a kde vhodně slouží světelné i zvukové efekty. Zásluhou režie nemusí posluchač znát děj opery, ale smyslu díla přesto porozumí. Scéna (Ivo Žídek) je v souladu s požadavky zpěvohry jednoduchá a rovněž kostýmy (Jan Růžička) odpovídají pohádkovému námětu. Inscenace se o premiéře setkala s až nečekaně vřelým přijetím a v závěru potlesk doprovázelo i nadšené volání bravo. Kouzelná flétna v novém plzeňském provedení zaujala důstojné místo v repertoáru opery Divadla J. K. Tyla.

Jaroslav Fiala, PLZEŇSKÝ KULTURNÍ PŘEHLED – květen 2010

 

Hudební zážitek přináší Kouzelná flétna zcela výjimečný. Orchestr hraje pod taktovkou Ivana Paříka skvěle a výtečně vynikají všechny aspekty opery. Různorodost jejích prvků. Barevnost orchestru. I čistota až průzračnost, která vyžaduje ovšem od hráčů velké mistrovství. Po této stránce přichází do Velkého divadla skutečně skvělý Mozart. Velký potlesk a volání bravo si vysloužili i sólisté. V rolích Královny noci a jejího rivala Sarastra se představili hostující umělci. Pavel Vančura je se svým znělým basem kvalitním Sarastrem. Představitelka Královny noci Anna Klamo si s celou rolí stejně jako s diváky očekávanou náročnou árií poradila bravurně a sklidila právem velký aplaus. Tomáš Kořínek jako přesvědčivý princ Tamino se představil jako výborný mozartovský pěvec. Zpívá čistě, je hlasově jistý v celém rozsahu. Dokáže obohatit roli i svým jemným, citlivým, přitom přesvědčivým herectvím. Navíc mu stejně jako Jiřímu Hájkovi v roli Papagena nečiní potíže ani mluvené slovo, což se o řadě jejich kolegů nedá říci a je škoda, že si režie nedala s prózou větší práci. Pěvecky a herecky skvělý Jiří Hájek si získal publikum.

Kouzelná flétna v plzeňském pojetí má nejblíže ke komedii o hledání lásky kořeněné snovou nelogičností. Je inscenována jako řetězec událostí, které svedou po řadě zkoušek ústřední pár do jedné postele. A to doslova, neboť nad milenci uléhajícími na jedno lůžko padá opona. Vůbec divák zpětně zjišťuje, že postel je jedním z ústředních bodů inscenace, jen se mění její osazenstvo. Toto pojetí rezignuje na hlubší záběr i hlavní myšlenku díla - sílu lidství vítězící nad temnotami. Inscenaci je možné přijmout, budeme-li ji vnímat jako komediálně nelogické hledání dívčího ideálu. Nastudování Ivana Paříka, nadprůměrný výkon orchestru a skvělí sólisté nám její přijetí usnadní.

Gabriela Špalková, MF DNES 9. 4. 2010

KOUZELNÁ FLÉTNA OKOUZLILA HUDBOU A ZPĚVEM

Bylo dobrým dramaturgickým činem plzeňského operního souboru, že se rozhodl opět po letech uvést Kouzelnou flétnu, spojenou už se samým závěrem Mozartova života. Není to dílo inscenačně snadné už vinou nevyrovnaného libreta Emanuela Schikanedera, hudba klade mnoho nároků na interprety, ale zdaří-li se inscenace, objeví se dílo ve svém hudebním utváření jedinečné.

Velké uznání patří sólistům za árie, ansámbly i za úroveň česky mluvených spojovacích textů mezi zpěvem v německém originále. Dílo má velmi náročně požadavky například na roli Královny noci, kde interpretka musí ve svých áriích uplatnit dramatičnost ve spojení s perlivostí koloratur. Obě představitelky – Eva Müllerová i Anna Klamo – si s úkolem dobře poradily. Výborní byli i oba protivníci Královny noci, představitelé vládce říše světla a moudrosti Sarastra. Jak Jevhen Šokalo, tak Pavel Vančura účinně vybavili svou postavu sošnou důstojností v hereckém i pěveckém projevu, klidově posazeném v nejhlubších basových polohách.

Zosobnění lidské lásky představuje milenecký pár prince Tamina a statečné Paminy, dcery Královny noci, pro něž Mozart vytvořil árie a souzpěvy plné vroucí melodiky. Zaujali oba mladí tenoristé Richard Samek a Tomáš Kořínek: svým zpěvním prožitkem a mladými hlasy, vyrovnanými v celém rozsahu. Rovněž obě Paminy si získaly srdce diváků svým pěveckým i hereckým výkonem – étericky půvabná Gabriela Ubavič i pěvecky výraznější Petra Nôtová. Své šance ve vděčné postavě Papagena zcela vy– užili Matěj Chadima i Jiří Hájek, výrazní pěvecky i hbitou hereckou akcí. Publikum jim nadšeně aplaudovalo právě tak jako jejich šibalskému ženskému protějšku Papageně ve ztvárnění Radky Sehnoutkové a Věry Likérové. Zlého Monostata věrohodně herecky i pěvecky představili zkušený Jan Ježek i mladý Josef Zedník, v roli Mluvčího dobře uplatnil v obou premiérách své hlasové kvality Pavel Horáček. Půvabnou zvláštností Kouzelné flétny je osobité využití trojzpěvu ženských hlasů jak v trojici dvorních dam Královny noci, tak v kalhotkových rolích moudrých chlapců. Uplatnění v znělém souzpěvu a v precizně vykroužených melodických ozdobách zde našla řada sólistek plzeňské opery i hostujících pěvkyň.(…)

Třebaže nehudební složka opery nebyla dnešnímu publiku opery tak blízká, kouzelná Mozartova hudba ve zdařilé interpretaci vše vynahradila. Každý posluchač si v této inscenaci jistě najde něco, co ho zaujme a naplní nadšením.

Vlasta Bokůvková, PLZEŇSKÝ DENÍK 14. 4. 2010



Opery W. A. Mozarta patří k nejstarším operám, které se pravidelně a nepřetržitě objevují na operních jevištích u nás i ve světě. Kouzelná flétna stojí na samém konci jeho tvorby. Mozart ji komponoval v sousedství opery La clemenza di Tito, slavného Requiem a posledního klavírního koncertu B dur. Skladatel se v ní naposledy obrátil k formě německého singspielu, protože ji psal pro známého vídeňského divadelníka Emanuela Schikandera, který vedl předměstské Divadlo na Vídeňce ve Vídni. Schikanader sám napsal libreto k opeře a o premiéře zpíval roli Papagena. Opera byla napsána pro lidové publikum, je to pohádka o tradičním vítězství dobra, v opeře prezentovaném moudrým Sarastrem, nad zlem, představovaném Královnou noci. Objevují se v ní i prvky zednářství, které některé inscenace zdůrazňují. Princ Tamino musí obstát ve zkouškách, aby získal princeznu Paminu, a svou vytouženou Papagenu získá na konci opery i ptáčník Papageno.

Poslední inscenace měla v Plzni premiéru 14. prosince 1991.

Opera bude nastudována v německém originále.


© DJKT 2015